Být člověkem, který žije jako milovaný syn

 "Ty jsi milovaný syn, Tebe jsem si vyvolil." (Mk 1:11)

Chceme-li se dozvědět, co znamená "být člověkem", pak se musíme podívat na život Ježíše Krista. Když přemýšlíme o jeho životě, smrti a vzkříšení, jsme konfrontováni s pravdou, že Ježíš byl mužem, který je tu pro druhé, a my se mu v tom musíme podobat. Bůh mu řekl "Ty jsi můj milovaný syn." Právě odtud čerpal Ježíš Kristus ve svém lidství sílu. Stejně jako Ježíš poznal, že je milovaný Otcem, musíme to poznat i my. Tam, kde to začalo u Ježíše Krista, to musí začít i u nás.

Náš vztah k Bohu Otci je poznamenám tím, co si neseme z rodiny. Každý z nás měl ve své rodině problémy. Naším úkolem je vypořádat se s tím a překonat to. Nemůžeme dovolit, aby nás naše zranění neustále srážela k zemi. Je třeba se rozhodnout, že přestaneme žit v minulosti a začneme se dívat do budoucnosti s nadějí. "Chci vám dát naději do budoucnosti" (Jer 29:11n). Nedovolte, aby vaše minulost určovala vaši budoucnost.

Potřebujeme se dozvědět, kdo je náš pravý Otec. Problém je v tom, že většina z nás svého pravého Otce nikdy nepoznala. Nikdy jsme nezažili, že by se na nás Bůh Otec podíval a prohlásil "Jsi můj milovaný syn". Většina lidí se na Boha obrací ze strachu nebo ve snaze být spořádaným člověkem. Takový přístup z nás dělá lidi, kteří jen dodržují pravidla, místo abychom dělali všechno z lásky k našemu Otci. Pokud se obracíme k Bohu a posloucháme ho jen ze strachu z pekla nebo zatracení, něco důležitého nám nedochází. Ten, koho v takovém případě milujeme jsme my sami!

Čtěme si tento text z Izajáše 43:1-5a, dokud nepromluví k vašemu srdci, 10x, 20x, hodinu, každý den:

Nyní toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, Jákobe, tvůrce tvůj, Izraeli:

"Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj.

Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud,

půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí.

Neboť já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj spasitel.

Jako výkupné jsem dal za tebe Egypt, Kúš a Sebu dal jsem místo tebe.

Protože jsi v očích mých tak drahý, vzácný, protože jsem si tě zamiloval,

dám za tebe mnohé lidi a národy za tvůj život.

Neboj se, já budu s tebou. 

Dovolujeme strachu, aby ovládal naše životy. Snad i proto nám Bůh v Bibli 365x (záleží na překladu) říká: "Nebojte se!" Lidem je potřeba připomínat, že nemusí žít ve strachu. Každý den se na nás Bůh dívá a říká: "Nechci, aby ses bál." Bůh nám říká, abychom se nebáli, protože nás vykoupil. Povolal nás jménem. Bůh celého vesmíru, ten, který všechno stvořil, zná vaše jméno. Volá vás vaším jménem každý den v modlitbě. My ho jen potřebujeme zaslechnout. "Povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj." Přemýšlejme o tom. Bůh vás volá jménem a vy mu patříte. "Jsi v očích mých tak drahý, vzácný ... zamiloval jsem si Tě!" V našem vztahu s Bohem tohle musíme vědět. Musíme vědět, že Otec nás má rád. Bůh celého vesmíru se na vás dívá a říká: "Zamiloval jsem si Tě!" Tak mu to dovolte! Nejhlubší niterná potřeba každého člověka je být milovaný. Dokud není naplněna tato naše základní potřeba, snažíme se ji naplnit něčím jiným. Dokud se nedozvíme, že jsme milováni, budeme se pokoušet zaplnit prázdnotu nejrůznějšími věcmi, které Bůh nechce.

V hlavě je nám jasné, že nás Otec miluje, ale mnohdy to nevíme srdcem. Když se zeptáme sami sebe, zda víme, že nás Bůh miluje, věděli bychom odpověď svým srdcem?

Místo snahy něčím povrchně zaplnit svou vnitřní prázdnotu musíme přijmout, že se Bůh Stvořitel celého vesmíru podívá na nás a řekne: "Mám Tě rád, ty jsi můj syn!" Klidně mu vyjmenujte všechny důvody, proč vás nemůže mít rád, všechny své nedostatky a chyby. Můžete na sebe žalovat, a dokonce i na Boha křičet, On vám odpoví: "Jsi mi drahý a vzácný." Všechny ty důvody, které uvádíme, proč nás Bůh nemůže milovat, vlastně znamenají, že Bohu nedovolujeme, aby nás miloval. Může Bohu, který nás stvořil a který nás miluje, ublížit více?

V den, kdy jsme byli pokřtěni se nad námi stejně jako nad Ježíšem otevřela nebesa a Bůh Otec, Stvořitel celého vesmíru, na vás i na mě duchovně pohlédl a prohlásil: "Jsi můj milovaný syn." A proto nás Ježíš Kristus učí oslovovat Boha slovem "Abba" - tatínku. Jemnou zdrobnělinou, která vyjadřuje láskyplný vztah k Bohu. Boha hledejme srdcem, zkusme se odevzdat Duchu a vyslovit slovo "Abba - tatínku". Jen na něj zavolejte a zůstaňme v tichu.

Jsme hříšníci, ale jsme milovaní hříšníci. Jsme-li rodiči, určitě nikdy nedovolíme, aby někdo ublížil našim dětem, bez toho, že bychom si to s ním nevyřídili. Bůh Otec říká: "Jsi zřítelnicí mého oka." (srov. Zach 2:12, Dt 32:10). Nemůžeme udělat nic, aniž by nás Bůh neměl na zřeteli. Bůh na nás vždycky myslí, je s námi. Nemůžeme žít nějak, abychom se stali Božími syny. My už Božími syny jsme.

Otázky k zamyšlení:

1. Kým jste v srdci Boha?

2. Co lze konkrétně udělat proto, abychom svůj vztah s Bohem rozvíjeli?

3. Jaké překážky nám brání trávit s Bohem pravidelně čas?

4. Umíte více naslouchat než mluvit? A v modlitbě?

Úkoly:

1. Zkusme tento týden žít podle hesla "bez Písma nevstávám, bez Písma nejdu spát".

2. Zkusme nevstat z postele bez modlitby.

Text vychází z knihy Buď mužem! Jakým Bůh chce, abys byl od Larryho Richardse.

Text celého zamyšlení je ke stažení níže: