Zamyšlení na 6. postní týden

Buď člověkem, který miluje


 "Buďte bdělí, stůjte pevně ve víře, buďte stateční a silní! Všecko, nechť se mezi vámi děje v lásce."

(1Kor 16:13-14)

 Boží Duch v nás vyvolává lásku. Jenže co je to láska? Staří Řekové měli čtyři slova, pro které máme my jen jedno slovo - láska.

Storgé - náklonnost, je to přirozená láska, kterou rodiče milují své děti. Filia - přátelství, např. město Filadelfie je v překladu "bratrská láska", je to láska pramenící ze společného zájmu, např. mezi vojáky v jednotce. Éros - zamilovanost, zkušenost manželů, kteří spolu sdílejí intimitu. O této lásce více napsal Benedikt XVI. v encyklice Bůh je láska. Všechny tyto tři druhy lásky jsou vázané na ego člověka. Člověk někoho miluje a zároveň z toho něco má.

Čtvrtou je agapé - Boží láska, nezištná a milosrdná. Cele se dává, a to bez ohledu na to, jak se na ni odpoví. Miluji tě, ať se ti to líbí nebo ne, ať na to reaguješ, nebo ne. K takové lásce potřebujeme Ducha svatého. Duch svatý proměňuje i ostatní tři lásky.

"Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?" ... "Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí a miluj bližního svého jako sám sebe!" ... "To čiň a budeš živ." (srov. L 10:25-28)

Láska musí začít u Boha. Můžeme chodit do kostela celý život, a přesto Boha nemilovat. Je to kšeft s Bohem - já budu v neděli v kostele a Ty se o mě postaráš. Pak Boha nemilujete víc než chlápka, co vám prodal auto.

Láska musí začít u Boha. Milujete Boha? Jestliže jste do někoho zamilovaní, trávíte s tou osobou spoustu času. Lidé by při pohledu na vás měli poznat, že bláznivě milujete Krista. (srov. J 14:31). Láska k Bohu se zračí v našich skutcích. Láska k Bohu se projevuje v naší lásce k rodině, přátelům, bližním, chudým, ba i k našim nepřátelům. Nemůže oddělit lásku k Bohu od lásky k bližnímu: "Řekne-li někdo: "Já miluji Boha" a přitom nenávidí bratra, je lhář." (J 4:20). Jinak řečeno - Boha milujeme tolik, jak milujeme člověka, jehož máme rádi nejméně. Máme milovat své nepřátele a modlit se za ty, kteří nás pronásledují (srov. Mt 5:44). Každého člověka Bůh miluje. Dal mu život, stvořil ho a zemřel za něj. Jsme povolaná mít Boží srdce a toho člověka také milovat. A to bez Ducha svatého určitě není možné.

Když někomu řekneme: "Miluji tě", ve skutečnosti říkáme "Vzdám se kvůli Tobě svého života". To je těžké. To je způsob, jakým miluje Ježíš - totální agapé.

Pro lásku je potřeba naplnit srdce odpuštěním, protože osoba, kterou milujeme nás určitě zraní. Když někoho milujeme, dáváme mu svolení nás zranit. Když Bůh projevil lásku, zabili jsme ho. Pokud milujeme jako on, druzí nás také zabijí.

Naše láska se také zrcadlí v péči o druhé. V křesťanství neexistují žádní osamělí vlci. Nemůžeme následovat Ježíše sami. Ježíš nás vždy volá do společenství. Být součástí společenství znamená být tím, kdo dává, tím, kdo miluje. A o toto společenství se musíme starat právě tak jako se musíme starat o chudé, vždyť "cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili." (srov. Mt 25:40).

Otázka peněz není tabu. Je součástí našich každodenních životů. Restituce získala církev, aby mohla hradit platy kněží a zaměstnanců, nikoliv aby se starala o jednotlivé farnosti. Většina lidí říká, že si nemůže dovolit dávat desátky - 5% na církev a 5% na chudé. Jenže ono je to celé jinak. My si nemůžeme dovolit těch 10% nedávat! Zvykli jsme si o penězích přemýšlet jako o něčem, co si zasloužíme za naši píli. Jenže všechny peníze, co máme jsou od Boha. V jedné písničce se zpívá "já nemůžu říct, že bys mi někdy něco vzal, vždyť všechno, co mám je vlastně Tvé". Ten "kšeft" není, že dáváme Bohu 10% ze svého. Ten "kšeft" je takový, že Bůh je ochotný nám nechat 90% z toho, co nám dal. Nám nepatří nic, vše máme od Boha.

Láska k bližním se musí zračit také v naší rodině. V manželském slibu jsme slíbili "lásku, úctu a věrnost". Naše rodiny musí cítit naši lásku. Láska se dá vyjádřit mnoha způsoby - fyzickým dotekem, darem, vyslechnutím, ujištěním nebo službou. Měli bychom využívat všechny tyto způsoby, aby naše rodiny cítily naši lásku. V manželství a rodině jde o to, abychom se o druhé zajímali jako o sebe, abychom jim věnovali alespoň tolik času, kolik ho věnujeme sobě. Říkejte nahlas členům své rodiny, že je milujete. Říkejte to a konejte podle toho! Láska není volitelná, láska je nutná!

"Milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás" říká Kristus. V láskyplném přístupu a v říkání lidem, že je máme rádi, musíme zkrátka vytrvat.

Otázky k zamyšlení:

  1. Poznají lidé na vašem životě, že jste bláznivě zamilovaní do Krista?

  2. Jakým na vás působí výrok: "Boha milujeme tolik, jak milujeme člověka, jehož máme rádi nejméně"?

  3. Říkáte lidem, že je máte rádi? Proč ano, anebo proč ne?

Úkoly:

  1. Začněte dávat desátek a začněte se starat o svou farnost.

  2. Napište dopis členům své rodiny a vyjádřete jim svou lásku.

  3. Modlete se za své nepřátele.

Text vychází z knihy Buď mužem! Jakým Bůh chce, abys byl od Larryho Richardse.

Text zamyšlení ve formátu PDF ke stažení níže: